Novinky 2026

• Od července 2026 čeká pejskaře nová povinnost. Všichni psi budou muset být zaregistrováni v centrální evidenci

Majitelé psů budou muset od 1. července 2026 splnit novou zákonnou povinnost. V platnost vstupuje Centrální evidence psů (CEP), do které budou muset být zapsáni všichni psi chovaní na území České republiky. Registraci bude provádět veterinární lékař a cílem nového systému je zlepšit dohledatelnost psů, kontrolu očkování i ochranu zvířat.

Nový státní registr nahradí roztříštěné databáze. Dosud byli psi evidováni především v různých soukromých registrech mikročipů. Od 1. července 2026 však začne fungovat jednotná Centrální evidence psů, která bude představovat jediný oficiální státní registr. Nový systém má přinést lepší přehled o chovaných psech, usnadnit hledání ztracených zvířat a zjednodušit kontrolu povinného očkování proti vzteklině. Evidence bude zároveň sloužit jako důležitý nástroj pro Státní veterinární správu.

Registrace se týká všech psů

Povinnost se nebude vztahovat pouze na nově narozená štěňata. Zapsáni musí být také všichni dospělí psi, a to bez ohledu na plemeno, stáří nebo skutečnost, zda jsou již evidováni v některé ze stávajících databází. Majitelé by proto neměli předpokládat, že registrace v soukromém registru mikročipů splňuje novou zákonnou povinnost. Pro splnění požadavků zákona bude nutný zápis právě do Centrální evidence psů.

Jak bude registrace probíhat?

Dobrou zprávou je, že většinu administrativy zajistí veterinární lékař. Majitelé nebudou muset vyplňovat složité formuláře ani navštěvovat úřady. Prvním krokem je ověření, zda je pes označen mikročipem. Následně stačí při návštěvě veterináře požádat o zápis do Centrální evidence psů. Veterinář zkontroluje identifikaci psa, ověří potřebné údaje a provede registraci v systému. U štěňat bude registrace zpravidla provedena již při čipování před předáním novému majiteli.

Není třeba spěchat hned 1. července

Veterinární odborníci doporučují, aby majitelé kvůli registraci neobjednávali mimořádné návštěvy ordinací hned po spuštění systému. U většiny dospělých psů bude možné zápis provést při pravidelném očkování nebo přeočkování proti vzteklině. Tím by se mělo předejít zbytečnému přetížení veterinárních pracovišť v prvních týdnech fungování evidence.

Majitelé získají přístup ke svým údajům

Po registraci budou moci majitelé prostřednictvím Identity občana nahlížet do evidence a spravovat vybrané kontaktní údaje. Systém by měl umožnit také nahlášení ztráty nebo nalezení psa a další úkony související s evidencí.

Za nesplnění povinnosti mohou hrozit sankce

Registrace psa nebude pouze doporučením, ale zákonnou povinností. Kontrolu bude provádět Státní veterinární správa. Majitelé, kteří svého psa do evidence nezaregistrují, se mohou vystavit správnímu řízení a případným sankcím podle platné legislativy.

Nejčastější otázky a odpovědi

Musím registrovat i psa, který je již několik let očipovaný? Ano. Povinnost se vztahuje na všechny psy bez rozdílu věku. Samotné očipování ani registrace v jiném registru nestačí.

Nahrazuje nová evidence stávající registry čipů? Ne. Soukromé registry mohou fungovat i nadále, ale nenahrazují povinný zápis do Centrální evidence psů.

Kdo registraci provádí? Registraci provádí veterinární lékař. Majitel musí o zápis aktivně požádat.

Musím kvůli registraci navštívit úřad? Ne. Veškerý zápis provede veterinář prostřednictvím elektronického systému.

Kdy mám psa zaregistrovat? Ideálně při nejbližší návštěvě veterináře, například při pravidelném očkování proti vzteklině.

Co když pes nemá mikročip? Nejprve musí být označen mikročipem. Bez identifikace nebude možné registraci provést.

Budu mít do evidence přístup? Ano. Majitelé budou moci využít přihlášení prostřednictvím Identity občana a spravovat některé údaje online.

Hrozí za nesplnění povinnosti pokuta? Ano. Registrace je stanovena zákonem a její nesplnění může být sankcionováno podle veterinárních předpisů.

Přehledně

✓ Povinnost platí od 1. července 2026
✓ Týká se všech psů v České republice
✓ Registraci provádí veterinární lékař
✓ Pes musí být označen mikročipem
✓ Registrace v jiných databázích nestačí
✓ Majitel získá přístup do systému prostřednictvím Identity občana

• Od rychtáře ke strážníkovi - 35 let Městské policie Dobruška v zrcadle historie

V letošním roce si připomínáme 35 let od založení Městské policie Dobruška. Při této příležitosti vám v šesti pokračováních přinášíme zajímavý pohled do historie zajišťování pořádku a bezpečnosti ve městě – od středověkých počátků až po současnou podobu městské policie. Seznámíte se s významnými osobnostmi, událostmi i proměnami, které tuto službu formovaly po staletí. Přejeme vám příjemné čtení a věříme, že vás putování historií Dobrušky zaujme.

Z historie dobrušské městské policie

Vznik českých měst, ať už královských nebo poddanských, se datuje z velké části staletími dvanáctým, třináctým a čtrnáctým. Váže se tedy na rozmach českého království v dobách posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. U některých měst se nám dochovaly dokonce zakládací listiny, nebo alespoň přibližná data jejich vzniku. U velké části však jsou tyto počátky zahalena nepoznaným, ba dokonce nepoznatelným tajemstvím. Je tomu tak i v případě města Dobrušky. Poslední archeologické výzkumy však napovídají, že Dobruška byla městem založeným tzv. na zeleném drnu, čemuž nasvědčuje především její pravidelný půdorys.

Život města si vyžádal i složitější organizaci života městské komunity, která byla odlišná od organizace komunity vesnické. K důležitým součástem organizace města patřily i funkce policejní, tedy to, že bylo třeba dbát na udržování pořádku. Už tady bychom mohli hledat prapočátky orgánů, které plnily úkoly, jež dne náleží do kompetencí městské policie.

Druhým známým feudálním pánem, Sezemou z Dobrušky, byla Dobruška obohacena o soubor městských práv, který nazýváme právy hradeckými čili magdeburskými. K nim patřilo i právo hrdelní a Dobruška se tak stala sídlem hrdelního soudu. Zůstala jím i poté, kdy další generace feudálních majitelů přesídlila na opočenský hrad a posléze se začala nazývat pány z Opočna. A hrdelní právo mělo město až do tereziánské reformy soudnictví v roce 1765.

Výkon dobrušského hrdelního práva, tedy vlastně hrdelního soudnictví, shrnuje historik Václav Matouš ve svých publikacích Ortel podle práva a Dobrušská radnice.

"Hrdelní městský soud tvořili purkmistr a konšelé, tedy kupci a řemeslníci, lidé prostí a neučení. Ti soudili nejprve jen podle nepsaného zvykového práva, jehož základem bylo Desatero Božích přikázání a vzorem jim byly starší souzené případy, přebírané z říšských měst Magdeburku nebo Norimberku. Protože se tyto soubory městských práv od sebe značně lišily, bylo vždy v příslušném privilegiu stanoveno, dle kterého z těchto vzorů se má město řídit. Sféra norimberského vlivu se uplatňovala v jižních a středních Čechách včetně Prahy, zatímco severní polovina království se řídila tzv. právy magdeburskými. Významným střediskem soudnictví ve východních Čechách byl Hradec Králové, dle něhož byla později tato práva označována také jako hradecká.

Ke sjednocení práva v zemi došlo až v roce 1610, kdy zemský sněm prohlásil za jediné přípustné právo v Čechách zákoník Mistra Pavla Kristiána z Koldína z roku 1579, tzv. Práva městská Království českého. V roce 1548 zřídil v Praze král Ferdinand I. tzv. apelační soud jako nejvyšší odvolací instanci, kam se měly jednotlivé hrdelní soudy obracet pro poučení. Později podle tzv. Obnoveného zřízení zemského z roku 1627 byli v čela městských soudů postaveni královští nebo vrchnostenští rychtáři a podle Deklaratorií Ferdinanda III. z roku 1640, a zvláště podle jejich doložky z roku 1644, musely být všechny rozsudky v trestních věcech, kromě naprosto zřejmých, potvrzeny apelačním soudem. Dalším zákoníkem, vydaným ještě před zrušením dobrušského výsadního hrdelního práva v roce 1765, bylo tzv. Nové právo útrpné a hrdelní Josefa I. z roku 1707, které mj. též nařizovalo, že při každém soudu musí působit zvláštní právník.

Protože však úroveň většiny hrdelních soudů, které rozhodovaly o nejvyšších trestech včetně trestu smrti, zůstávala až neuvěřitelně nízká, zredukovala královna Marie Terezie s platností od 1. ledna 1766 počet hrdelních soudů v Čechách z dosavadních 391 na 24. Tehdy bylo zrušeno i dobrušské hrdelní právo.

Jurisdikční obvod bývalého dobrušského hrdelního soudu tvořila všechna tehdejší města, městečka a vsi trčkovského a od roku 1635 colloredovského dominia, které do té doby tvořily 132 obce panství opočenského a smiřického a od roku 1635 78 obcí již bez Smiřicka. K dobrušskému právu posílali však také své provinilé poddané i okolní drobní feudálové a někdy sem přikazovali některé zvláštní případy i krajští hejtmani.

Dobrušský hrdelní soud zřejmě nejprve zasedal v původní staré radnici, která stávala v místě dnešního protějšího nárožního domu čp. 14 s podloubím do Novoměstské ulice, v jehož podzemí bývalo těžké šatlavní vězení a ve dvoře i mučírna. Okolo poloviny 16. století přesídlil soud do nově vybudované renesanční radnice uprostřed náměstí, kam vedla ze staré šatlavy podzemní chodba. Na průčelí radniční věže podnes visí popravní čili šatlavní zvonek z roku 1607 s německým nápisem: "Bist du ein Richter, so richte recht, Gott ist dein Richter, du bist sein Knecht", tj.: "Jsi-li soudcem, suď spravedlivě, Bůh je tvým soudcem, ty jsi Jeho sluhou."

Příslušnou radniční místnost, kde tehdejší hrdelní soud zasedal, dnes již nenajdeme. Několikeré požáry města, při nichž vyhořela i radnice a přestavby s nimi spojené, změnily původní interiér k nepoznání. Při těchto stavebních úpravách vzala také za své i většina podzemních chodeb. Rovněž i vzhled tehdejšího náměstí byl jiný. K radnici se v místech dnešní sochy F. L. Věka přimykal dvůr se stájemi, kolnami, strážnicí a pivovarem. Samo náměstí se značně svažovalo k Vodní neboli Novoměstské bráně u potoka Brtvy. Dnešní, téměř vodorovná plocha, byla docílena až pozdějšími navážkami."

Již ve středověku byly funkce těch, kdo se starali o pořádek ve městě, profesionalizovány. Vrchností byl jmenován rychtář, který moc svých feudálních pánů ve městě zastupoval. Jmenováni byli i obecní konšelé, kteří se střídali v úřadu purkmistra. Moc obecních radních postupně narůstala, i když se až do konce 18. století nevymanila z područí opočenských majitelů panství.

Obec sama si musela poradit s vnitřním pořádkem, pokud byl porušován v míře, která nevyžadovala zákrok soudní moci. Šlo o drobné přestupky, případně o dohled nad pořádkem při trzích. Takovým policejním revizorem a tržním dohlížitelem byl například Václav Křeček, svou profesí mistr krejčovský a také autor mimořádně cenné a zajímavé kroniky. Z jeho zápisů vyplývá, že si svých funkcí velice považoval a byl na ně patřičně hrdý.

Moc feudálních pánů začala být koncem 18. století silně nahlodávána tereziánskými, a zejména josefínskými reformami. Ty změnily postupně celou organizaci státu a stále více vymaňovaly jednotlivé obce z područí šlechty. Koncem 18. století byly zřízené tzv. regulované magistráty a celý proces emancipace místních samospráv vyvrcholil zcela zásadní reformou na počátku druhé poloviny století devatenáctého. Tehdy se ve věcech místního významu ujala rozhodování obecní zastupitelstva.

Se vznikem a posílením pravomocí místních samospráv souvisí také zvýraznění postavení obecních strážníků. I když zásadní záležitosti pořádku ve městě a blízkém regionu spadaly do kompetence četnictva, nebyli obecní strážníci institucí zbytečnou. Řešili zejména drobnější přestupky, případně menší sousedské spory apod.

Výraznou osobností, která ve druhé polovině 19. století dbala nad pořádkem ve městě byl Matěj Kohoutek. Máme o něm poměrně detailní informace, jednak z jeho vlastního deníku, jednak ze vzpomínek jeho syna Aloise Kohoutka staršího, sepsaných v roce 1937. Rod Kohoutkových patřil k významným městským rodinám a jeho potomci zde žijí dodnes.

Matěj Kohoutek měl docela dobrodružné mládí. Narodil se v roce 1824 a v devatenácti letech byl odveden na vojnu. Zde prožil pohnuté události revolučního roku 1848, a to jednak v Praze, jednak ve Vídni, kam byl jeho pluk odvelen. Kromě jiného na vlastní oči viděl oběšení nenáviděného ministra Latoura rozvášněným davem na pouliční lucerně.

V roce 1848 byla také v Dobrušce založena Národní garda, která však nikde nebojovala. Přesto bylo její působení pozitivní, protože se jí podařilo dopadnout zlodějskou tlupu vedenou J. Taiferem.

V roce 1850 nastoupil v Dobrušce službu Matěj Kohoutek. Jeho syn tuto událost popisuje ve svých pamětech následujícími řádky. "R. 1850 byly zrušeny v městech magistráty a panské úřady a zřizovány zeměpanské okresní úřady, tj. soudní a berní, a tak v Dobrušce byl zřízen v čísle 2 okresní soud. Zároveň zřízena četnická stanice o pěti mužích v čísle 41

• Pozor na zpětná zrcátka a křižovatky!

S příchodem teplejších dnů se na našich silnicích opět ve větším počtu objevují motorkáři. Pro mnohé z nich jde o první jízdy po zimní pauze, a proto je důležité, aby byli všichni účastníci silničního provozu maximálně obezřetní. Řidiči osobních automobilů by si měli uvědomit, že motocykl je výrazně hůře viditelný než běžné vozidlo a zároveň dokáže velmi rychle změnit svou pozici.

Zásadní roli zde hraje důsledné sledování zpětných zrcátek. Právě při odbočování, změně jízdního pruhu nebo předjíždění často dochází k nebezpečným situacím, kdy řidič motorkáře jednoduše přehlédne. Motocyklista se přitom může přiblížit mnohem rychleji, než bychom očekávali, a rozdíl v rychlosti bývá výrazný.

Stačí krátký okamžik nepozornosti a může dojít k vážné nehodě. Proto je důležité nejen se podívat do zrcátka, ale situaci skutečně vyhodnotit – zkontrolovat mrtvý úhel a ujistit se, že máme dostatek času a prostoru k bezpečnému manévru.

Nezapomínejme také na dostatečný rozhled do křižovatek a při vyjíždění z vedlejších komunikací. Motorka se může objevit velmi rychle a z různých směrů – i tam, odkud ji nečekáme. Při vjíždění na hlavní silnici nebo odbočování často dochází k podcenění její rychlosti. Proto je důležité se vždy důkladně rozhlédnout na obě strany, zpomalit a nespoléhat jen na první rychlý pohled.

Vzájemný respekt na silnici je klíčem k bezpečnosti nás všech. Pamatujme, že motorkáři jsou zranitelnější a každá chyba může mít vážné následky. Buďme proto pozorní – někdy stačí jen včasný pohled do zpětného zrcátka a dobrý rozhled.

• Pomoc na čtyřech kolech (i bez nich)

• Jehla! Strážníci MP Dobruška kontrolovali riziková místa kvůli injekčním stříkačkám

Strážníci Městské policie Dobruška vyrazili začátkem března 2026 do terénu v rámci preventivní akce s názvem "Jehla!". Během této akce se hlídky zaměřily především na riziková a méně frekventovaná místa, kde by se mohl takový nebezpečný odpad objevit. Kontroly probíhaly například v parcích, na dětských hřištích, v okolí garáží, opuštěných objektech, ale také na okrajích města či v místech se zvýšeným pohybem osob.

Hlavním cílem akce bylo včasné nalezení a bezpečné odstranění použitých injekčních stříkaček, které mohou představovat zdravotní riziko pro obyvatele města, zejména pro děti. Strážníci jsou při těchto kontrolách vybaveni speciálními ochrannými pomůckami a nádobami určenými pro bezpečnou manipulaci s tímto typem odpadu.

Během kontroly bylo nalezeno a bezpečně zajištěno celkem 2 kusy použitých injekčních stříkaček, které byly následně uloženy do sběrného kontejneru určeného pro nebezpečný odpad.

V této souvislosti zároveň připomínáme rodičům, aby své děti poučili, jak se v případě nálezu podobného nebezpečného předmětu zachovat. Děti by měly vědět, že na injekční stříkačky či jiné podezřelé předměty v žádném případě nemají sahat ani s nimi jakkoli manipulovat. V takové situaci je nejbezpečnější místo opustit a nález oznámit dospělé osobě, která může následně přivolat městskou policii na čísle 602 491 619.

Strážníci jsou na podobné situace vybaveni a zajistí bezpečné odstranění nebezpečného odpadu. Včasné oznámení může výrazně přispět k ochraně zdraví a bezpečnosti ostatních obyvatel 

• Výměna dopravních značek IZ 8a se zvýrazněným podkladem

V uplynulých dnech došlo k výměně dopravních značek IZ 8a v úseku, který vede přes náměstí F. L. Věka. Dopravní omezení zde stanovuje maximální rychlost 30 km/h a současně zde platí zákaz zastavení. Nové značky mohou řidiči nově zaznamenat například u restaurace U Jelena a u ZUŠ.

K této výměně jsme přistoupili na základě dlouhodobých zkušeností z provozu. Řidiči si původních značek často nevšimli, a docházelo tak k opakovanému porušování stanoveného dopravního omezení. Z tohoto důvodu byly původní značky nahrazeny novými, které jsou větší, mají výraznější podklad a jsou tak pro řidiče lépe viditelné.

Cílem této změny je především zvýšit přehlednost dopravního značení a přispět k lepšímu dodržování pravidel silničního provozu v daném úseku. Již nyní evidujeme první pozitivní ohlasy od řidičů i občanů.  

• Porušování zákazu předjíždění: Lipky a obchvat Opočna

Řidiči, kteří pravidelně projíždějí silnici mezi Dobruškou a Opočnem, konkrétně lokalitou Lipky a opočenským obchvatem, si v posledních letech nemohli nevšimnout rozsáhlého zákazu předjíždění. Dopravní značení je zde nepřehlédnutelné a pro mnohé motoristy se stalo nejen zdrojem frustrace, ale také častých debat a přestupků.

Proč právě tady?

Hlavním důvodem zavedení zákazu předjíždění je bezpečnost silničního provozu. Úsek v Lipkách je charakteristický zvlněným profilem, omezenou viditelností, výjezdy z polí i zvýšeným výskytem pomalejších vozidel. Podobná situace panuje také na obchvatu Opočna, kde silnice sice svádí k rychlejší jízdě, avšak hustšího provoz činí předjíždění vysoce rizikovým.

Realita za volantem

Praxe je však často odlišná. Dlouhé kolony za pomalu jedoucím nákladním vozidlem, zákaz předjíždění táhnoucí se stovky metrů a minimum míst, kde by bylo možné bezpečně předjet. Výsledkem je, že někteří řidiči zákaz ignorují – a tím riskují nejen své zdraví, ale i citelný postih.

Jaké hrozí tresty?

Porušení zákazu předjíždění rozhodně nepatří mezi drobné přestupky. Podle platné legislativy se jedná o závažné porušení pravidel silničního provozu. Řidiči musí počítat s těmito sankcemi:

• pokuta na místě (příkazem): 4 500 – 5 500 Kč,
• pokuta ve správním řízení: 7 000 – 25 000 Kč,
• 6 bodů v bodovém hodnocení řidiče.

Závěrem: trpělivost místo risku

Ať už se na zákaz předjíždění díváme jakkoliv, jedno je jisté – pár ušetřených sekund nestojí za ztrátu peněz, bodů ani za ohrožení zdraví. Úseky mezi Dobruškou a Opočnem si žádají především trpělivost a respekt k pravidlům. Možná nejsou populární, jejich cílem je však jediné: aby všichni dojeli domů v pořádku. 

• Zhodnocení roku 2025

2026